|
Chtěla by jsem se omluvit, že jsem byla poněkud vznělivější, svého psa opravdu miluju, byla jsem vystrašná a kůli pocuchaným nervům jsem reagovala výbušně....vaše rady jsem si však vzala k srdci a skutečně jsem na odběry šla... Díky vám, bylo zjištěno, že je otrávená, zřejmě jedem na krysy.... Teď bojuje o život na kapačkách... Vůbec nechápu jak je to možné, mám jí vždycky doma, nikdy není sama na zahradě a vždy s ní někdo je... nechápu to a jsem zlomená... je pro mě víc než jen pes, je to můj nejlepší přítel... vet říkal, že na to v jakém je stavu je čilá a není to na ní vůbec znát, pořád na nohou, hravá...No zkrátka chtěla jsem se omluvit a zároveň poděkovat... je to můj první pes a modlím se aby to přežila...
|